Diamanty jsou věčné. To byl kdysi hlavní slogan nizozemské společnosti DeBeers, která již desítky let ovládá trh s diamanty a má na něm obrovský podíl.
Samozřejmě to není pravda, protože diamanty hoří v ohni stejně jako kus dřeva. Na druhou stranu podléhají mýtu, že jsou neuvěřitelně vzácné. Proto lidé věří, že diamanty mají hodnotu. Abychom však byli upřímní, jsou naprosto krásné.
Pokud se dá věřit blíže neurčeným zdrojům, tak problematiku krvavých diamantů vrhla na trh také jedna společnost, aby podkopala konkurenci. To je naprosto předpokládatelné, protože společnosti této velikosti mohou být na trhu neuvěřitelně kruté. Mohou totiž do značné míry ovládat celý trh, právě proto, že mají předvídavost. A také proto, že mohou financovat kampaně k dosažení svých cílů za pomoci velkého množství peněz, vytrvalosti a dobrého marketingu. Jen tak a kvůli zviditelnění si CocaCola vymyslela Santa Clause a rozšířila ho po celém světě. Koneckonců hnědý nealkoholický nápoj si teď kupujeme všichni, a to i v chladném období. Geniální.
Trh s diamanty se však dramaticky změnil. S uvedením umělých diamantů na trh byla společnost DeBeers konfrontována s konkurencí. Proto společnost postavila technologii pěstování diamantů, kterou zdokonalovala desítky let, a nyní s nemalým úspěchem prodává uměle vyrobené diamanty. Lobbisté společnosti dokonce dosáhli toho, že diamanty nemusí mít přidělen identifikátor. To je obzvláště zrádný hřích pokud vlastníte diamanty v rodinném dědictví, nemají najednou žádnou cenu, protože mají stejnou hodnotu jako syntetické diamanty. Rozdíl v nich těžko někdo uvidí.
Zajímavé také je, že DeBeers nabízí přístroj, který dokáže najít miniaturní rozdíl ve vrstvení krystalů. Vtipné je, že záměrem je zjistit horší kvalitu u přírodních diamantů. Nová marketingová strategie tedy zní: Dobrý den, klienti, kupujte prosím nové syntetické diamanty za méně peněz, ale kupujte prosím více jednotlivých kusů. To jim umožňuje argumentovat tím, že v zájmu ochrany přírody nemusí kopat další díry do země. Na druhou stranu útočí na všechny společnosti jako Swarovski, které prodávají levné cetky jako drahé kameny. Nyní je diamant najednou tak levný, že se může používat v bižuterii.
Je zajímavé podívat se blíže na trh se surovinami, protože uhlík je jedním z nejlevnějších materiálů vůbec, uvážíme-li, že z něj lze atom po atomu vyrobit diamant. Ve skutečnosti je tato surovina tak levná, že si ji lidé vyrábějí sami. S každým nádechem člověk vyprodukuje 80 mikrogramů oxidu uhličitého z potravy, kterou přijme tím, že ji zpracuje ve svém těle. Hmotnostní podíl v oxidu uhličitém je 12u až 32u mezi uhlíkem a dvěma zúčastněnými atomy kyslíku. Tedy vzhledem k celé molekule s 12u až 44u (to je tzv. molární hmotnost) asi čtvrtina. Naše plíce tedy vydechují množství asi 20 mikrogramů uhlíku na jeden nádech.
Pokud předpokládáme, že na jeden karát potřebujeme 0,2 gramu, trvalo by nám to 10 000 nádechů. Dýcháme každé čtyři sekundy. To nám dává číslo 40 000 sekund na vydechnutí jednoho karátu. Po 11 hodinách je diamant hotový. Pokud nyní odhadneme náklady, které se pravděpodobně použijí v plazmě pro pěstování krystalů, pak kromě naší nuly eur za uhlík je zde ještě několik eur za elektřinu a stroj. Takto chudá společnost DeBeers ještě hodně vydělá.
Z tohoto důvodu je zkrátka lepší koupit si nefalšované a nezaměnitelné osmiové diamanty.



